fbpx

Stres a jeho mechanismy

Stres a jeho mechanismy

Dnešní doba získala právem označení „doba stresová“. Po dekádách, kdy jako hlavní metla lidstva vystupovala bolest zad, ji v posledních letech předběhl stres jako nejčastější důvod pracovní neschopnosti a snížení životního komfortu. Nakolik je to oprávněné, jestli se změnila náplň dne běžného člověka a rytmus doby je předmětem polemiky. Faktem zůstává, že se stresem se potká několikrát za život každý z nás.

Stres taktéž za roky své existence prošel mnoha změnami definice, od svých počátků na začátku minulého století až do dnešních dnů, kdy je celosvětově pokládán za největší epidemii 21.století a je příčinou miliardových nákladů na péči ve většině zemí světa. Díky tomu, že stres působí na člověka na všech jeho úrovních (na sociální, biologické a psychologické), je definice ze své podstaty obtížná a nejednotná. Pro naše potřeby si pouze řekneme, že stres je situace či podnět, který vyvolává reakci těla právě na tělesné i psychické rovině a má současně i projev do sociální oblasti daného člověka. Je potřeba zdůraznit, že stres nemá pouze negativní rovinu – často rozeznáváme tzv. eustress, tedy „dobrý“ typ stresu, který organismus vede ke zlepšení, namísto působení problémů.

Při práci s tímto typem zatížení pak bývá vlastní vnímání nebo ocenění stresu tou komplikací, která zabraňuje kvalitnímu řešení. Je třeba zdůraznit, že stres generuje prakticky cokoliv neočekáváného nebo nadlimitního – i běžná uzávěrka v práci generuje stres, stejně jako libovolný úraz, operační zákrok, nebo stonání blízkého člověka. Úskalí pak nacházíme v tom, že to člověku přijde jako běžná zátěž, nad kterou mávne rukou se slovy „je to normální“. Tělo i mysl jsou na tyto stavy ale citlivé a již po několika nocích s horší kvalitou spánku se začnou projevovat symptomy stresu – únava, bolesti těla či hlavy, horší nálada, nechuť, negativní ladění aj. Není se pak čemu divit, že stres z práce vnímá 50% aktivní pracující populace a u mnohých z nich jeho dlouhodobé řešení vede až k úzkostným a depresivním stavům a bolestem pohybového aparátu. Následnou komplikací pak je řešit tyto stavy pouze fyzioterapií či medikací – dokud nezačne člověk řešit to, co mu působí stres a vlastní zvládání stresu, bude tato terapie odsouzena k neúspěchu.

Způsoby, kterými se stres projevuje, jsou však mnohem rozmanitější a často méně očividně spojené se stresovou zátěží. Jedním z nejklasičtějších projevů je vliv na trávicí soustavu. Jasné spojení má například reflux, tedy návrat tráveniny (pálení žáhy), vředy v trávicí soustavě či poruchy vyprazdňování. Vliv na pohybový aparát byl již zmíněn několikrát – od bolestí, migrenozních stavů až po tlak na hrudníku, pseudoinfarktové stavy, potíže s dýcháním. K stresu se dá přiřadit i nadměrné pocení, bušení srdce, vyšší tlak, potíže s usínáním či buzením se během noci, stresová inkontinence a mnoho dalších. V případě výskytu těchto potíží se vždy vyplatí vyhledat odborníka (typicky lékaře, fyzioterapeuta nebo psychoterapeuta se zaměřením na psychosomatiku) a s ním konzultovat možné důvody vzniku.

V možnostech tohoto krátkého článku není určitě pokrýt všechny důvody vzniku, projevy a možnosti léčby stresu. Neodpustíme si ale i tak zmínit, jakým způsobem se dá bojovat proti tomuto typu zátěže, která se pro dnešního člověka generuje typicky zátěží z práce či z osobní oblasti života. Jednou z nejčastějších rad, kterou dáváme, je zaměřit se na pohyb. Ať už se jedná o pravidelné cvičení, jogu, kolo či obyčejné procházky (které máme nejraději!), pohybová aktivita je vynikajícím způsobem odreagování se a zbavení se vnitřního napětí, které stres v nás tak rád vytváří a zanechává. Někteří lidé preferují aktivnější typy sportu, například bojové umění či kruhový trénink, za nás je prioritou, aby vás daný pohyb bavil a odpočali (načerpali sílu) si u něj. Druhou radou je kvalitní odpočinek – mít během dne či týdne čas na sebe, během kterého se zastavíte, v klidu a bez výčitek si vypijete čaj či kávu, přečtete si část knihy nebo si jen tak poležíte. V dnešní hektické době je takových chvil opravdu málo, o to větší význam budou mít, pakliže si je vytvoříte.

Poslední radou je pak obecné zlepšení životního stylu – jídelníček, pitný a spánkový režim mají obrovský a současně podceňovaný význam pro kvalitu života a pro schopnosti organismu se vyrovnávat se zátěží, ať už psychickou či fyzickou. Občas se vyplatí pro korekci těchto oblastí života opět oslovit odborníka – neodpustíme si opět doporučit návštěvu fyzioterapeuta, který typicky dokáže posoudit člověka komplexně, ve všech oblastech, které mohou mít vliv na váš zdravotní stav a váš život.

 

Mgr. Petr Šádek

Fyzioterapeut, diagnostik

Post your comment