Diastáza - metla žen, dětí a sportovců

14.04.2021

Rozestup břišního svalstva, tedy diastáza, je velmi častou poporodní komplikací u žen i malých dětí. Méně se ale mluví o významu a výskytu diastázy břišního svalstva u sportovců, zejména dětského věku. V Theragym k nám často přicházejí do terapie a tréninku děti ve školním věku (i mladší), které jsou již špičkovými sportovci, bohužel však mají vzhledem k nepřiměřené zátěži právě tuto poruchu vaziva na břiše, která může vést k plejádě obtíží a syndromů. Dali jsme si tedy za cíl popsat vznik a průběh těchto obtíží, stejně tak jako jejich možná řešení s důrazem na postup v terapii a tréninku.

Diastáza popisuje situaci, kdy se původně soudržné tkáně rozestoupí. Tento jev pak velice často nacházíme právě v oblasti břicha - mezi pánví a hrudní kostí se nalézá přímý bříšní sval, jehož funkcí je mimo jiné přitahovat hrudník k pánvi a obráceně (např. Při klasických cvicích na břicho, jako jsou sklapovačky či zkracovačky). Současně tvoří jednu z vnějších vrstev trupu. Přímý břišní sval má pak dva pruhy svaloviny, pravý a levý, mezi nimiž nacházíme pruh vaziva zvaný linea alba - tedy bílá linie (při pohledu okem je vskutku bílé barvy, odtud pochází název). V případě, kdy tuto oblast moc zatěžujeme (například při cíleném posilování či přemíry sportu, který tento sval zatěžuje) nebo pokud dojde k trvalému zvýšení tlaku břicha vůči tomuto vazivu (příkladem budiž těhotenství, kdy je obsah břišní dutiny navýšen o plod nebo břišní obezita), dochází vlivem této zátěže k porušení vaziva. Výsledkem je tedy diastáza - vazivo díky působící síle roztaženo do stran, od středu, kde je občas až okem viditelná vypouklina nad či pod pupkem, častěji se však ukazuje při zátěži břišního svalstva a můžeme ji najít i pohmatem. Toto je již jasná patologie, kterou je záhodno řešit, aby se předešlo závažnějším obtížím - například kýle.

Rizikové skupiny pro diastázu břišního svalstva jsou pak nepochybně primárně ženy během těhotenství a po porodu. Zátěž na břišní stěnu je enormní a poměrně rychlá, vazivo má tedy málo času se přizpůsobit a pod tlakem nakonec nevydrží - udává se, že zhruba 70% žen má poporodní diastázu. Velikost a lokalizace rozestupu se může různit, stejně tak prognoza - vlivem běžné zátěže může dojít k zlepšení funkčního i vizuálního aspektu břicha. Druhým extrémem je pak navržení chirurgického řešení této oblasti. Nejčastěji je ale indikována terapie - zpevňující a korekční cvičení pro aktivaci vhodných svalů břicha a dechového stereotypu spolu se zmírněním zátěže přímého břišního svalu (jeho posilování je dokonce kontraindikováno).

Mezi další skupiny, u nichž se často setkáváme s diastázou, jsou sportovci, zejména mladí či výkonnostní. Mechanismus vzniku spočívá v neadekvátně velké zátěži na vazivové a svalové struktury břicha spolu s dalšími faktory (nevyzrálost pohybové soustavy, nedostatek kompenzace, dysfunkce hlubokého stabilizačního systému, poranění tkání břicha aj.), která následně přeroste v poškození vaziva tak, jak jsme si ho popsali výše. Často se pak potkáváme s mladými gymnasty, kteří přicházejí s vypouklým bříškem, protože jej pořád posilují a nemají na to ještě dostatečně vyzrálé tělo či uzpůsobený tréninkový režim. Zde je potřeba vyzdvihnout důležitost včasné a přesně cílené terapie, která dokáže tento stav zvrátit a navrátit tak sportovce do plné zátěže, často i v lepším stavu, než byl před započetím terapie.

V případě neřešené diastázy mohou pacienti trpět na bolesti zad, zejména bederní a křížové oblasti, spolu s případnou bolestí břicha, nicméně není to nutností. V extrémních případech může docházet k pupeční kýle (umbilikální herniace), kdy se mohou orgány břicha dostat do diastázou vzniklého prostoru a zde způsobovat výrazné obtíže, které je nutné okamžitě řešit.

Vlastní postup v terapii bude zmíněn v dalším článku, zatím je potřeba zdůraznit, že by konzervativní terapie diastázy měla být doporučována a prováděna mnohem častěji, než je tomu doposud - prakticky po všech operativních zákrocích na břiše (od císařského řezu, přes operační řešení zánětu slepého střeva po libovolné endoskopické zákroky) a po porodu je vždy vhodné zkonzultovat u fyzioterapeuta nebo u rehabilitačního lékaře stav břišní stěny. Velice podobně je tomu pak u sportovců, u kterých můžeme vznik diastázy očekávat - jedná se zejména o gymnasty a jiné silové sporty (crossfit, vzpírání, apod.). Prevence je vždy výhodnější než následná terapie.

(Stojí za zmínku, že diastáza u novorozenců a batolat je samostatné, obsáhlé a neméně důležité téma, není však v možnostech tohoto článku se mu věnovat).